Audioverze článku psycholožky Anety Langrové: https://psychologie.cz/bolest-detstvi/
Možná všechny ty škody napáchali v dobré víře – dělali, jak nejlépe uměli. Rodiče, babička nebo děda, pěstoun, adoptivní rodič. Ve své době pro nás znamenali celý svět. Teď jsme dospělí, ale stejně jim něco nemůžeme zapomenout. Možná při každé dětské vzpomínce cítíme hořkost, mezi námi a jimi je nepřekonatelná propast nebo k nim chováme nenávist, zášť, vztek, lítost, frustraci. Mnoho z nás si v sobě tyto pocity nese dlouho do dospělosti. Někdy s věkem nemizí, naopak se ještě prohlubují.
Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
K čemu jsme dospěli sami a k jakému poznání nás život dokopal? Dalibor Špok, Jan Majer a střední věk. Ve středním věku si člověk...
Audioverze článku psychoterapeuta Michala Mynáře: https://psychologie.cz/krize-duvery/ „Před čtyřmi roky jsem se zamilovala do jiného muže,“ napsala nám do redakce čtenářka Jitka. „Psali jsme si...
Před časem se zdálo, že módní vlna mindfulness slábne. Teď ale naopak nabývá na síle. Popularizace s sebou nutně přináší řadu nepochopení, chybná zjednodušení...